Všude byl klid. Tak klidnou noc už dlouho nezažil. Bylo to svým zvláštním způsobem příjemné. Jen tak stál, nikde ani živáčka, jen vítr si s ním trochu pohrával, když profukoval konstrukci starého, rezavého mostu. „Někdo by ho měl natřít,“ napadlo ho. (Celý příspěvek…)

Vzbudil se. Nevěděl, kde byl. Nevěděl, kdy byl. Když se to tak vezme, nevěděl nic. Prohlédl si místnost, ve které se nacházel. Byla malá a strohá. Jediné co tam viděl, byla postel, stůl se židlí, umyvadlo a záchod. Na dveřích byl elektronický zámek. Vstal a přešel k umyvadlu. Nad ním měl zrcadlo. Podíval se do něj a uviděl modrookého chlapce s úzkými rty. Něco ho překvapilo. Neměl žádné vlasy. Ne, nebyly oholeny, neměl je vůbec. Zvláštní. (Celý příspěvek…)